Kde jsi táto?

Jednání před soudem má svá daná pravidla, kterými se musí řídit jak soud, tak i účastníci řízení. Jsou obsáhle popsána v Občanském soudním řádu (zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád), často uváděném pod zkratkou OSŘ nebo též o.s.ř. Jedná se o základní právní dokument upravující procesní pravidla všech občansko-právních sporů.

Citujme, co o sobě říká sám tento zákon: 

• Občanský soudní řád upravuje postup soudu a účastníků v občanském soudním řízení tak, aby byla zajištěna spravedlivá ochrana práv a oprávněných zájmů účastníků, jakož i výchova k zachovávání zákonů, k čestnému plnění povinností a k úctě k právům jiných osob.
• V občanském soudním řízení soudy projednávají a rozhodují spory a jiné právní věci a provádějí výkon rozhodnutí, která nebyla splněna dobrovolně; dbají přitom, aby nedocházelo k porušování práv a právem chráněných zájmů fyzických a právnických osob a aby práv nebylo zneužíváno na úkor těchto osob.
• Občanské soudní řízení je jednou ze záruk zákonnosti a slouží jejímu upevňování a rozvíjení. Každý má právo domáhat se u soudu ochrany práva, které bylo ohroženo nebo porušeno.
• Soudy poskytují účastníkům poučení o jejich procesních právech a povinnostech.
• V řízení postupuje soud v součinnosti se všemi účastníky řízení tak, aby ochrana práv byla rychlá a účinná a aby skutečnosti, které jsou mezi účastníky sporné, byly spolehlivě zjištěny.

Pravomoc soudů, soudců a přísedících, jejich povinnosti, chování, organizaci a působnost upravuje zákon O soudech a soudcích (zákon č. 6/2002 Sb, o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů).

Průběh občansko-právního řízení, ve smyslu opatrovnickém, lze shrnout do několika bodů:

1. Podání návrhu k soudu (žaloby) – ten kdo podává návrh je navrhovatel a nebo též žalobce, ten proti komu návrh směřuje je odpůrce nebo též žalovaný.
2. Pokud se navrhovatel domnívá, že je nezbytné upravit poměry účastníků řízení před vlastním rozhodnutím soudu, podá návrh na předběžné opatření (§74 - §77a OSŘ). Smyslem předběžného opatření je zafixovat nějaký stav, který bude soudem stanovený a tedy i vymahatelný a současně platný až do konečného rozhodnutí soudu ve věci samé, tedy do vydání rozsudku a jeho nabytí právní moci.
3. Soud musí o návrhu na předběžné opatření rozhodnout do 7 dnů (§75c odst. 2 OSŘ), v některých případech do 48 nebo dokonce do 24 hodin . Do 24 hodin musí soud rozhodnout, ocitlo-li se nezletilé dítě bez jakékoliv péče nebo jsou-li jeho život nebo příznivý vývoj vážně ohroženy nebo narušeny (§76a OSŘ). Do 48 hodin je-li jednáním účastníka, proti kterému návrh směřuje, vážným způsobem ohrožen život, zdraví, svoboda nebo lidská důstojnost (případy domácího násilí) (§76b OSŘ).
4. Soud na základě návrhu zahajuje řízení ve věci (§79 - §83 OSŘ). Jsou i řízení, které lze zahájit i bez návrhu, mezi ně patří např. řízení ve věcech péče o nezletilé děti (§81 OSŘ).
5. Ještě před zahájením řízení soud zkontroluje tzv. místní příslušnost soudu, tedy jestli vůbec ten daný soud má ve své kompetenci spor řešit (§84 - §89a OSŘ).
6. Následně soud zahájí řízení, přitom postupuje podle §100 - §102 OSŘ, je veden snahou, aby byla věc co nejrychleji projednána a rozhodnuta. I v této době může soud upravit poměry účastníků předběžným opatřením (§102 OSŘ).
7. Ve věcech péče o nezletilé děti učiní soud několik úkonů ve znění §114a OSŘ:
   
   1. Vyzve žalovaného, popřípadě ostatní účastníky, kteří nepodali návrh na zahájení řízení, aby se ve věci písemně vyjádřili a aby soudu předložili listinné důkazy, jichž se dovolávají (§114a odst. 2 písm. a) OSŘ). Ve vyjádření jste povinen zejména uvést, zda nárok uplatněný v žalobě uznáváte, popřípadě v jakém rozsahu, vylíčit rozhodné skutečnosti ve věci a označit důkazy k prokázání tvrzených skutečností (§120 OSŘ).
   2. Ustanoví nezletilému dítěti opatrovníka (§37 odst. 2 zákona o rodině).
   3. Vyzve opatrovníka (OSPOD) k doložení výchovné zprávy, tj. pohovor s matkou, otcem a dítětem.
   4. Vyzve účastníky řízení i jejich zaměstnavatele k doložení výše měsíčních příjmů.
   5. Dotáže se na městských, obvodních či obecních úřadech na Vaši pověst.
8. Soud nařídí hlavní líčení (§115 - §119a OSŘ).
9. Jak bylo uvedeno, soud je při jednání veden snahou, aby byla věc co nejrychleji projednána a rozhodnuta, přitom usiluje především o to, aby spor byl vyřešen smírně. (§100 odst. 1 a odst. 2).
   
10. Pokud se smíru nepodařilo dosáhnout, je prvním bodem ústního jednání dokazování (§120 - §136 OSŘ). Důležité aspekty dokazování jsou:
    
    1. Účastníci jsou povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení (§120 odst. 1 OSŘ).
    2. Za důkazy mohou dle §125 OSŘ sloužit všechny prostředky, jimiž lze zjistit stav věci, zejména výslech svědků, znalecký posudek, zprávy a vyjádření orgánů, fyzických a právnických osob, notářské nebo exekutorské zápisy a jiné listiny, ohledání a výslech účastníků.
    3. Soud důkazy tzv. provádí (§122 - §124 OSŘ)., tzn. bere je na vědomí, bude se jimi zabývat. Pokud není způsob provedení důkazu předepsán, určí jej soud.
    4. Soud rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede (§120 odst. 1 OSŘ). To znamená, může Váš důkaz odmítnout, tzv. nepřipustit.
    5. Ve věcech péče o nezletilé děti je soud povinen provést i jiné důkazy potřebné ke zjištění skutkového stavu, než byly účastníky navrhovány (§120 odst. 2 OSŘ). To jsou právě ty přehledy o výši Vašich příjmů, zprávy OSPOD, zprávy ze škol, od dětského lékaře, atd…
    6. Soud může též vzít za svá skutková zjištění shodná tvrzení účastníků (§120 odst. 4 OSŘ). Může, ale nemusí. Soudy tak ale činí, neboť není lepšího důkazu nežli shodného tvrzení účastníků.
    7. Důkaz listinou se provede tak, že ji nebo její část při jednání předseda senátu přečte nebo sdělí její obsah (§129 OSŘ). Proto se každé jednání z velké částí skládá ze čtení návrhů, vyjádření, výchovných zpráv a jiných dokumentů (pozn. redakce: je to čistý anachronismus, který v dnešní elektronické době spíše zdržuje a protahuje řízení, není výjimkou, že se hodinu čte, co všichni již vědí).
       
    8. Účastníci mají právo vyjádřit se k návrhům na důkazy a ke všem důkazům, které byly provedeny (§123 OSŘ).
       
11. Součástí dokazování je výslech účastníků řízení (§131 OSŘ) a svědků (§126 OSŘ). Kdo se může ptát, v jakém pořadí a jaké otázky může tazatel klást, upravuje §126 odst. 3 OSŘ: „Klást otázky mají právo postupně předseda senátu, členové senátu, účastníci a znalci. Otázku položenou účastníkem nebo znalcem předseda senátu nepřipustí, jen jestliže nesouvisí s předmětem výslechu nebo naznačuje-li odpověď anebo je-li zejména předstíráním neprokázaných nebo nepravdivých skutečností klamavá; nepořizuje-li se o výpovědi záznam, uvede předseda senátu vždy v protokolu důvody, pro které otázka nebyla připuštěna.“
12. Ukáže-li se v průběhu jednání, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo že je uvedl neúplně, předseda senátu jej vyzve, aby svá tvrzení doplnil, a poučí jej, o čem má tvrzení doplnit a jaké by byly následky nesplnění této výzvy (§118a OSŘ).
13. Při jednání předseda senátu poskytuje účastníkům poučení o jejich procesních právech a povinnostech. Máte právo být poučen, pokud je Vám něco nesrozumitelné, pokud něčemu nerozumíte; to neplatí, je-li účastník zastoupen advokátem nebo notářem (§118a odst. 4 OSŘ).
    
14. Soud může jednání odročit za účelem doplnění dokazování, např. pro vypracování znaleckého posudku (v opatrovnických řízeních z oboru psychologie za účelem zjištění profilu osobnosti a výchovné způsobilosti matky, otce a dítěte). V takových případech se jednání většinou odročuje na neurčito.
    
15. Účastníci mohou uvést rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání jen do skončení prvního jednání, popřípadě do uplynutí lhůty, která jim byla soudem poskytnuta (§118b odst. 1 OSŘ). K později uvedeným skutečnostem a označeným důkazům smí soud přihlédnout, jen jde-li o skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být zpochybněna věrohodnost dosud provedených důkazních prostředků, které nastaly po přípravném jednání, které účastník nemohl bez své viny včas uvést.
    
16. Před skončením jednání je předseda senátu povinen poučit účastníky, že musí uvést všechny rozhodné skutečnosti a označit důkazy dříve, než soud ukončí dokazování a přistoupí k vyhlášení rozsudku (§119a odst. 1 OSŘ) – později uplatněné skutečnosti a důkazy nemohou být odvolacím důvodem!
    
17. Předseda senátu následně účastníky vyzve, aby shrnuli své návrhy a aby se vyjádřili k dokazování a ke skutkové a k právní stránce věci (obdoba závěrečné řeči v trestním řízení) - §119a odst. 2 OSŘ.
    
18. Hodnocení důkazů (§132 - §136 OSŘ) je zcela v pravomoci soudu, platí zde výsada tzv. volného hodnocení důkazů (§132 OSŘ): „Důkazy hodnotí soud podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom pečlivě přihlíží ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci.“ Důsledkem uvedeného ustanovení je, že záleží čistě na úvaze soudu, zdali daný důkaz zohlední, či nikoliv!
19. Pokud je dokazování skončeno soud odročí jednání za účelem vyhlášení rozsudku. Pro rozhodnutí soudu platí několik zásadních bodů (§152 - §166 OSŘ):
    1. Pro rozsudek je rozhodující stav v době jeho vyhlášení (§154 odst. 1 OSŘ).
    2. Rozsudek se vyhlašuje vždy veřejně (§156 odst. 1 OSŘ).
    3. Po vyhlášení předseda senátu zpravidla účastníky vyzve, aby se vyjádřili, zda se vzdávají odvolání proti vyhlášenému rozsudku (§156 odst. 1 OSŘ). Zpravidla, takže někdy ano, někdy ne.
    4. Jakmile soud vyhlásí rozsudek, je jím vázán (§156 odst. 3 OSŘ).
    5. Jak má rozsudek vypadat po obsahové stránce, zejména co má být obsaženo v odůvodnění rozsudku, které má být přesvědčivé, stanoví §157 OSŘ.
    6. Rozsudek je třeba účastníkům, popřípadě jejich zástupcům odeslat ve lhůtě 30 dnů ode dne vyhlášení rozsudku (§158 odst. 4 OSŘ).
    7. Rozsudek je vykonatelný, jakmile nabude právní moci, pokud není v rozsudku uvedena lhůta k plnění (§161 OSŘ). Např.: „Dlužné výživné je splatné do tří měsíců od nabytí právní moci tohoto rozsudku“.
    8. Doručený rozsudek, který již nelze napadnout odvoláním, je v právní moci (§159 OSŘ).
       
    9. Rozsudek může být také tzv. předběžně vykonatelný, tedy ještě dříve, než nabude právní moci. Automaticky jsou předběžně vykonatelné např. rozsudky k plnění výživného (§162 odst. 1 OSŘ). Je důležité vědět, že: „Na návrh může soud předběžnou vykonatelnost rozsudku vyslovit, a to ve výroku rozsudku, jestliže by jinak účastníku hrozilo nebezpečí těžko nahraditelné nebo značné újmy.“ (§162 odst. 2 OSŘ).
       
20. ...

Poučení o procesních právech a povinnostech účastníků řízení

Účastníci řízení jsou soudem průběžně informování o zahájení, průběhu a ukončení soudního řízení (předvolání k ústnímu jednání, žádost o označení důkazů a uvedení rozhodných skutečností, usnesení a rozsudky). Soud také průběžně informuje účastníky sporu o procesních právech a povinnostech a případných sankcích za nevyhovění žádosti soudu.