Kde jsi táto?

Neplatiči výživného

Neplatiče výživného (v naprosté většině otce) lze rozdělit do pěti kategorií:

• špatný otec – lump, neplatil, neplatí a platit nebude,
• zbytečný otec – má platit, ale dítě nevidí (nevychovává), vidět (vychovávat) by chtěl, platit bude, bude-li moci vychovávat,
• chodící peněženka – neplatí, neboť matka zneužívá jeho peníze ke své potřebě (otec přitom nemá jakoukoliv zákonnou možnost požadovat po matce, aby doložila, jakým způsobem nakládá s jeho penězi),
  
• chudý otec – neplatí, protože nemá z čeho – je běžnou praxí, že soudy stanoví otci přemrštěné výživné; v konečném důsledku takový otec hradí 70 – 100% nákladů na dítě u matky, 100% nákladů, když je dítě zrovna s ním (při styku s dítětem) a také ostatní náklady související se stykem jdou plně k jeho tíži (náklady na dopravu, čas strávený na cestách, apod.) – není výjimkou, že náklady otce, který vidí své dítě 2x do měsíce, činí až 50% měsíčních příjmů, kdežto matka vydá ze svého na dítě nanejvýš 10%,
• zneužitý muž – neplatí, protože dítě není jeho, žena muže využila; podle zákona o rodině může být vyživovací povinnost soudem stanovena i nebiologickému otci!!!

Do vězení s vámi, až zčernáte!

Důvody neplacení výživného však české soudy příliš nezajímají. Drží se vůči otcům striktního postupu: „Bylo ti vyměřeno výživné a neplatíš? Zaplať! Nezaplatíš-li bude nařízen výkon soudního rozhodnutí a exekuce. Výživné ti bude nejprve strháváno z platu, nemáš-li plat, bude nařízena exekuce majetku, se kterou zaplatíš i náhradu nákladů řízení (rozuměj odměnou advokátovi a exekutorovi – viz advokátní tarif a odměny exekutorů). Neplatíš stále? Dopouštíš se trestného činu dle §196 trestního zákona (dříve §213) a můžeš být odsouzen k trestu odnětí svobody v délce 2 až 5 let.“

§ 196 Zanedbání povinné výživy (1) Kdo neplní, byť i z nedbalosti, svou zákonnou povinnost vyživovat nebo zaopatřovat jiného po dobu delší než čtyři měsíce, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta. (2) Kdo se úmyslně vyhýbá plnění své zákonné povinnosti vyživovat nebo zaopatřovat jiného po dobu delší než čtyři měsíce, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta. (3) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán, a) vydá-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 oprávněnou osobu nebezpečí nouze, nebo b) byl-li za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán.

Novela trestního zákona č. 390/2012 Sb., která zavádí možnost zabavení řidičských oprávnění k řízení motorových vozidel, snížila sazby odnětí svobody v §196 tr.z. na 0 až 3 roky s účinností od 1. října 2012:

§ 196 Zanedbání povinné výživy (1) Kdo neplní, byť i z nedbalosti, svou zákonnou povinnost vyživovat nebo zaopatřovat jiného po dobu delší než čtyři měsíce, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok. (2) Kdo se úmyslně vyhýbá plnění své zákonné povinnosti vyživovat nebo zaopatřovat jiného po dobu delší než čtyři měsíce, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta. (3) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán, vydá-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 oprávněnou osobu nebezpečí nouze.

Trestní stíhání tzv. neplatičů výživného je velmi sporné. Jedná se o tzv. vězení za dluh, které je dle mezinárodní Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, kterou je Česká republika vázána, nepřípustné:

Protokol č. 4: Štrasburk, 16.IX.1963 Článek 1 Zákaz uvěznění pro dluh Nikdo nemůže být zbaven svobody pouze pro neschopnost dostát smluvnímu závazku.

A protože, jak známo, Česká republika si s dodržováním mezinárodních závazků příliš hlavu neláme, je §196 tr.z. evropskou raritou.

Úvaha, která vede k nesmyslnosti uvěznění za neplnění vyživovací povinnosti je jednoduchá. Skutečnost, že je neplatič (ve 100% otec) uvězněn, dítěti výživu nezajistí. Ve vězení si toho otec příliš nevydělá, a pokud snad, tak jen na úhradu nákladu státu za vězení (pohledávky vůči státu mají dle zákona přednost) a dítě bude strádat dále.

Srážky ze mzdy osob zaměstnaných ve výkonu trestu upravuje vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 10/2000 Sb. o srážkách z odměny osob, které jsou ve výkonu trestu odnětí svobody zaměstnány. Tady se dočteme, že na úhradu výživného nezaopatřených dětí se použije 30% čisté odměny (§2 odst. 1).

Je zde však ještě jedna rarita, a to v případě, kdy je rodič (otec) ve vazbě nebo výkonu trestu a není schopen práce a nebo pro něj práce není. V takovém případě mu nelze za dobu věznění uložit povinnost platit výživné, ovšem s tou podmínkou, že není odsouzen pro trestný čin zanedbání povinné výživy nebo pro trestný čin týrání svěřené osoby, a to právě dětí, vůči kterým má vyživovací povinnost. Potom soudu nic nebrání, aby povinnému i přesto, že ve vězení nemůže pracovat, stanovil povinnost přispívat na výživu dětí. Hloupé? Ne, realita…

Z toho plyne jediné, uvedené lze snadno zneužít matkou ke společenské likvidaci nepohodlného otce. Nejprve je třeba stanovit otci výživné, které nebude schopen splácet (v dnešní době, kdy je zaměstnání nejisté a člověk se ze dne na den může snadno ocitnout bez práce, to není až tak velký problém). Otec se po několika exekucích dostane do vězení a z něho už nevyjde, neboť nebude moci výživné splácet a přitom mu bude neustále narůstat dluh. Děti přitom budou stále bez onoho výživného.

Druhou úvahou o nesmyslnosti §196 je skutečnost, že stát má s vězněním dané osoby poměrně vysoké náklady (udávaných 1000 Kč na osobu a den). Pokud bylo otci stanoveno výživné ve výši např. 2.500 Kč měsíčně (průměrná výše výživného dle ČSÚ) zaplatí stát za věznění otce 30.000 Kč měsíčně. Nebude tedy lepší dát ty peníze dítěti?

A co více, stát se svým nekompromisním přístupem zbaví daňového poplatníka, který kdyby chodil do práce, platil by státu pravidelně na daních nemalé částky. Nebude tedy lepší zaměřit se na výše uvedené kategorie neplatičů a spíše otce motivovat k výživě svých dětí, např. tím, že budou moci své děti vychovávat, pokud jsou k tomu způsobilí a mají-li o výchovu zájem, než je zavírat do vězení? Nehledě na to, že člověk s kriminální minulostí má jen velmi omezené možnosti začlenit se zpět do pracovního procesu.

Nápad chytrých hlav – „seberme jim řidičáky“

...