Výkon
rodičovské odpovědnosti
po rozvodu manželství

(§906 – §909)

Nejdůležitější část rodinného práva – jak se budou rodiče podílet na výchově dítěte po rozvodu manželství, jak bude hájen zájem dítěte při sporech rodičů – to vše se v NOZ scvrklo do 4 paragrafů.

To je přece směšné!!!

„Co to je ten často omílaný zájem dítěte, se ani v NOZ nedozvíte.“

Péče o dítě po rozvodu manželství

Nově zákon dává na roveň výlučnou péči jednoho rodiče a střídavou péči.

Má-li být dítě svěřeno do společné péče, je třeba, aby s ní rodiče souhlasili.

Péče o dítě po rozvodu manželství

Soud může dítě svěřit i do péče jiné osoby než rodiče, je-li to potřebné v zájmu dítěte.

„Nový občanský zákoník je vrcholným dílem českého feminismu, zženštilých ministrů spravedlnosti a jejich poradců.
Je namířen proti schopným mužům a zodpovědným tátům.
Zcela otevřeně nahrává panovačným ženám a špatným matkám.“
„Svěřování dětí do výchovy rodičů po rozvodu manželství kopíruje současný stav s minimem změn.
Není divu, současná praxe, dítě patří matce, autorům (autorkám) vyhovuje.“

Rozhodnutí soudu o svěření dítěte do péče I

Při rozhodování o svěření dítěte do péče soud rozhoduje tak, aby rozhodnutí odpovídalo zájmu dítěte.

Soud přitom bere ohled na:

  • osobnost dítěte,
  • vlohy a schopnosti dítěte ve vztahu k vývojovým možnostem a životním poměrům rodičů,
  • citovou orientaci a zázemí dítěte,
  • výchovné schopnosti každého z rodičů,
  • stávající a očekávanou stálost výchovného prostředí,
  • citové vazby dítěte k jeho sourozencům, prarodičům, popřípadě dalším příbuzným i nepříbuzným osobám.

Rozhodnutí soudu o svěření dítěte do péče II

Soud při rozhodování o svěření dítěte do péče vezme vždy v úvahu, který z rodičů dosud o dítě řádně pečoval a řádně dbal, o jeho citovou, rozumovou a mravní výchovu, jakož i to, u kterého z rodičů má dítě lepší předpoklady zdravého a úspěšného vývoje.

Soud při rozhodování o svěření dítěte do péče dbá rovněž na právo dítěte na péči obou rodičů a udržování pravidelného osobního styku s nimi, na právo druhého rodiče, jemuž dítě nebude svěřeno, na pravidelnou informaci o dítěti, dále soud bere zřetel rovněž ke schopnosti rodiče dohodnout se na výchově dítěte s druhým rodičem.

(pozn. redakce: nezbývá než se těšit, jak se soudy s větičkou „právo dítěte na péči obou rodičů“ poperou)

„Uvedené odstavce by si zajisté zasloužily široké odůvodnění, aby soudy netápaly. Důvodová zpráva však zarytě mlčí a nebo filozofuje, co by, kdyby. Zřejmě záměr.“
„Nadějné formulace o tom, že soud má dbát na právo dítěte na péči obou rodičů, tedy vážně přemýšlet o jiné než výlučné péči matky, zřejmě nebudou soudy akceptovány.“